Co na tom, že zhruba od vydání desky Pinkerton nabrala kvalita hudební produkce Weezer sestupnou tendenci a teď už za moc nestojí. Pořád jim nikdo nevezme jedno skvělé debutové a jedno ještě lepší následující album, ani to, že ztělesňovali prototyp college kapely (nebo ho spíš vymysleli). A navíc udělali jedno z nejlepších hudebních videí devadesátých let. Teď nemám na mysli ani Buddy Holly, ani El Scorcho, ale naprosto dokonalé a promyšleně odfláknuté vizuální ztvárnění Say It Ain’t So. Pokaždé, když se na tenhle klenot podívám, zachvátí mě na pár hodin lhostejnost a v pubertě to vždy spolehlivě probudilo nihilistický postoj vůči světu. Ty koberce na stěnách, znuděné výrazy ve tvářích členů kapely, lidi co procházejí bytem jakoby se žádný klip netočil a hakysáková vložka (v devadesátém čtvrtém v Čechách byla tahle zábava ještě sci-fi),...Say It Ain’t So má prostě všechno.
Los Angeles, CA
co: Say It Ain’t So
kdy: před 17 lety
