Všechno to vzniklo v Eau Claire ve Wisconsinu. Bratři Phil a Brad Cookovi a jejich spoluhráč Joe Westerlund se rozhodli novou desku Megafaun natočit v nahrávacím studiu jejich bývalého parťáka z DeYarmond Edison Justina Vernona. TOHO Justina Vernona, který v posledních letech pobláznil svět svým indiefolkovým projektem Bon Iver. Megafaun se během let své existence usadili v Durhamu v Severní Karolíně, ale z Wisconsinu všichni pocházejí, a tak si podle vlastních slov natáčení maximálně užívali. Celý den pracovali společně ve studiu, večer se vídali s rodiči a přáteli, které dlouho neviděli. Phil Cook v několika rozhovorech uvedl, že album vznikalo v nebývale pohodové atmosféře, což se zásadním způsobem promítlo do výsledku.
Úspěch Bon Iver je pro Megafaun svým způsobem prokletí. Každý článek, rozhovor, každá recenze (včetně té mé) začíná upozorněním, že jsou to ti tři, se kterými hrál Vernon před Bon Iver. A teď napíšu něco, za co by mě většina jeho příznivců odsoudila: nové album Megafaun je zajímavější než všechno, co doposud Bon Iver vydali.
Hudba Megafaun by se dala charakterizovat slovním spojením „experimentování se starými americkými žánry“. Muzikanti vědí, kde jsou jejich hudební kořeny, ale nebojí si s nimi pohrát. Klasické žánry jako country a blues jsou netradičně aranžovány s elektronickými prvky, nebo jazzovým orchestrem a získávají tak úplně nové rozměry, aniž by se však proměnila jejich podstata. Album má několik vrcholů, ať už je to popová Second Friend s odlehčeným retro zvukem, nebo bluesová Scorned. Decentní folkovou polohu předvádějí v případě State/Meant, v Real Snow zas vícehlasy odkazují k hlubšímu pojetí tohoto žánru až někam ke Crosby Stills Nash and Young. A pak je tu Resurrection, asi nejlepší věc na desce, čistě alt. countryová záležitost, která by mohla v imaginárních učebnicích moderní populární hudby sloužit jako dokonalá ukázka toho, co to vlastně alt. country je.
Velkým plusem je různorodost jednotlivých skladeb, přitom celek působí až nečekaně kompaktně. Že album natočila skupina sehranných lidí, kteří se znají už léta, vychází spolu a vědí, co jeden od druhého čekat, je evidentní. Megafaun své čtvrté album zvládli lépe, než všechny předchozí. Možná (snad) díky němu přijde kapela o nevděčnou pověst bývalých spoluhráčů někoho „slavnějšího“.
hodnocení: 4.5/5
